Napsala Melissa

Byla Nickova pohřební hostina. Měli jsme se s ním rozloučit, ale každý dělal něco jiného. Adam se popral s Nickovým bratrem Jakem. Cassie se furt mluvila o zachování Kruhu a řekla, že by jsme měli Nicka nahradit Jakem – jako by to byla ta nejjednodušší věc přepnout z jednoho bratra na dalšího. A klasická Faye se dostala k Nickovému lektvaru a strávila celou noc zabýváním se jejího dávno vyhynulého vztahu s Jakem, který jí skoro dostal do psychiatrické léčebny.

Mám pocit, že jsem jediná, kdo se opravdu zajímá o to, že Nick je mrvý. Jsem jediná, kdo o něm chce mluvit, kdo si pamatuje si jeho život a truchlí pro něj.

Šla jsem do jeho domu. Jeho teta opustila město – něco o tom, že nemůže čelit pohřbu – tak jsem šla dovnitř. Jeho pokoj vypadal stejně. Jeho kožená budna byla stále cítil jako on. Přišli na mě znovu, všechny vzpomínky. Pustila jsem na iPodu naše oblíbené písničky a schoulená na posteli, jsem plakala. Dala bych cokoliv, abych slyšela, jak říká mé jméno, nebo, aby mě políbil. Moc to bolelo. Nechtěla jsem ho nechat jít.